Historie zásahů Pohoří

1778
V roce 1778 shořel kryt na domovním stavení číslo 26/25.

1811
Roku 1811 shořela v zimě střecha na stavení číslo 89/30 tehdejšího Jana Hrubýho, spodek byl uchráněn.

1832
Na svatodušní svátky roku 1832 na domovním stavení tehdejšího Jana Tomáše číslo 38/9 vznikl odpoledne oheň. Shořelo stavení kromě stodoly.

1840
17. července 1840 vznikl požár na čísle 2/65 tehdejšího Jiřího Mervarta. Popelem lehla velká zásoba obilí, dříví a plno rozličných hospodářských potřeb. Shořelo i velké množství knih. Zůstala jen klenutá kamenice.

1842
28. dubna 1842 ve 21 hodin vznikl oheň ve stodole tehdejšího bývalého rychtáře Jiřího Holance čp. 59/64

22. května 1842
O pouti na Sv. Trojici o 11 hodině povstal oheň ze stodoly tehdejšího Jana Šolce číslo 36/10 (dnes Matoušovi). Jelikož hospodář i hospodyně a skoro celá čeládka byla v hospodě, podařilo se zachránit jen dobytek a několik kusů nábytku.

1843
Dne 15. února 1843 ve 23 hodin vznikl oheň u chalupníka Jiřího Javůrka číslo 94 (dnes Miroslav Bašek). Zachránit se prakticky nepodařilo kromě holých životů nic. Kryt a zadní část stavení i větší část nábytku shořela. Přední část stavení zůstala nedotknutá.

1844
23. března 1844 v noci vznikl oheň v čísle 32 u chalupníka Josefa Raška (dnes Balcarovi) a zcela stavení zničil.

1845
V roce 1845 (datum nezaznamenáno) večer o 23 hodině vyšel oheň ze stodoly sedláka Jiřího Vrzáka č. 50 a jak stodolu plnou obilí, tak i domovní a jiná hospodářská stavení strávil (dnes Jaroslav Nejman). Zachráněn byl jen dobytek a několik kusů nábytku.

1846
V červenci roku 1846 (den chybí) o půl dvanácté hodině vznikl oheň v chlévě sedláka Jana Dvořáka č. 12/44 (proti kostelu) a zničil nejen veškerá domovní a hospodářská stavení kromě stodoly, ale oheň přešel i na vedlejší stavení Jana Dvořáka č. 13/43 (dnes Václav Šolc), které lehlo také kromě stodoly celé popelem. Odtud pak přes náves přeskočil na druhou stranu na chalupu Jana Černého číslo 68/4 (dnes Drahorádovi). Toto stavení lehlo také celé popelem. Obětí požáru se stala sestra Jana Černého, která se snažila zachránit nábytek ze sklípka, kde však uvízla a uhořela.

5. února 1848
Ve 23 hodin vyšel oheň ze stodoly sedláka Jiřího Baška 55/73 (dnes Hornychovi) a zničil jak stodolu, tak i ostatní domovní a hospodářská stavení včetně uloženého obilí.

19. února 1849
Ve 20 hodin vznikl požár ve stodole Josefa Rozuma, chalupníka z č. 84 (dnes samoobsluha) a přenesl se větrem na stavení kováře Václava Kašpara č. 80 (dnes Brichovi, Juráskovi). Obě stavení vyhořela. Hrozilo velké nebezpečí pro celý hořejší konec, neboť foukal silný vítr od západu.

1850
O půlnoci z 5. na 6. května roku 1850 vyšel oheň ze stodoly Jiřího Dvořáka č. 39 (dnes Bohdaský) a veškerá stavení i nábytek zničil.

18. května 1861
O půl jedenácté v noci vznikl oheň ve stodole Václava Mervarta, sedláka čp. 15 (dnes Kaplanovi), rozšířil se na kůlnu a srub, které ležely přes dvůr, pak na výměnkářskou chalupu a nakonec na domovní stavení. Všechny budovy byly zničeny.

1864
Po třech letech vznikl oheň ve 23 hodin 19. června 1864 v chalupě Matěje Dyntara čp. 8 a zničil střechu a z většího dílu i dřevěné stavení (dnes Zahradníkovi).

1877
Po třináctileté přestávce vznikl oheň dne 28. srpna 1877 ve 3 hodiny ráno v domku Jana Koudelky čp. 45 (dnes Havlíkovi). Zničil celé dřevěné stavení, při požáru uhořela koza a prase.

10. března 1878
byl ustaven Sbor dobrovolných hasičů v naší obci, který měl 84 členů, činných bylo 67 členů a 17 přispívajících, z nichž byly dvě ženy. Stalo se tak za starostování Jana Voborníka. Jmenný seznam je zachován v originále a je zajímavé, že některé vlastnoruční podpisy jsou psány kurentem. Prvním velitelem byl Jan Dvořák (čp. 44), jeho náměstkem Václav Šolc a výborem Václav Dvořák (čp. 45).

V roce 1878 získali hasiči 1. stříkačku na ruční pohon a koňský potah.

1882
První požár po ustavení dobrovolného hasičského sboru byl zaznamenán 20. října 1882 v 15 hodin, kdy ve stodole Jana Dušky, domkáře čp. 40 (dnes Jiří Duška) založil oheň desetiletý chlapec za přítomnosti ještě dalších tří dětí. Zničena byla stodola, kryt domovního stavení a veškerý nábytek uložený na půdě.

Dne 1. března 1892
Na Ostatek vypukl požár v půl desáté večer ze stodoly Jiřího Pavlíka, rolníka č. 3 (dnes ZD), který při velké povětrnosti v několika minutách úplně zničil celé domovní i hospodářské stavení. Podařilo se zachránit hospodářské nářadí, dobytek i domácí nábytek. Mimo domácí sbor přijelo 6 okolních sborů se stříkačkami. Požár byl udušen k půlnoci. Škoda činí 3.500 zlatých a pojistné činí 2.100 zlatých.

18. října 1892
Po 20 hodině stál v jediném plameni dřevěný obecní hostinec (nájemce Jan Mareš č. 43). Tak v krátké chvíli vzal za své pamětník starých časů, kde se v polovině velké šenkovny od roku 1800 do roku 1812 učila školní mládež - jiná škola tehdy nebyla. Hostinec byl pojištěn u vzájemně pojišťovacího spolku ve Spech na 1.200 zlatých.

10. září 1893
Kolem 22 hodiny ohlašovaly trubky hasičského sboru spolu se zlověstným zvukem zvonku z věžičky naší kaple požár dřevěného domku č. 54 Jana Vaňka (dnes Rejchrtovi). Jelikož foukal silný vítr od severu, existovalo jisté nebezpečí zanešení jiskry na slaměné střechy statku p. Františka Jánského. Při nedostatku vody z důvodu velkého sucha by to pro obec znamenalo veliké nebezpečí.

30. srpna 1895
Vyhořela stodola p. profesora Jana Voborníka čp. 119 (dnes Milada Tomášová).

21. července 1899
Začal hořet domek Josefa Charouze (dnes Hladíkovi) přesně v poledne, seběhlo se množství lidí a oheň byl brzy uhašen.

13. září 1901
Vyhořel chalupník Jan Voborník čp. 42. Oheň založil jeden ze tří žebráků, které nechal Voborník přespat ve stodole - večer přišel ten jeden žebrák opilý a před spaním si šel zakouřit a přemožen kořalkou, usnul. Asi ve 4 hodiny odpoledne se začal ze stodoly valit kouř a za chvíli se celé dřevěné stavení proměnilo v popel. Plochu pak Jan Voborník prodal p. Fipovi a Kalcovskému (dnes Charouzovi a p. Lukášková).

26. července 1902
Byla delegace Sboru přítomna při kladení základního kamene Kostela sv. Jana Křtitele.

27. ledna 1903
Lehla popelem dřevěná stodola i s přilehlým srubem plná obilí. Majitel stodoly byl Josef Duška čp. 25.

1904
V roce 1904 uhodil blesk do lípy a přilehlé chalupy p. Dvořáka čp. 44. Oheň byl v zápětí uhašen.

1910
V roce 1910 se vznítila došková stodola Františka Jánského čp. 53. Hasičům se však podařilo ji zachránit.

1923
Na podzim roku 1923 jel p. Josef Bašek, rolník čp. 7 (dnes bytovky JZD) u hřbitova, do Náchoda se zelím a než se vrátil, vzala za své jeho stodola. Hasičský sbor, který prvně nasadil stříkačku na motorový pohon (a ne na ruční, který se doposud používal), už nedokázal zachránit stodolu, ale dovedl uchránit alespoň domovní stavení, které bylo později stejně zbouráno (jakož i nová stodola).

V roce 1923 ruční stříkačka zmotorizovaná. Byl přidán benzínový motor firmou Štěpánek z Kostelce nad Labem. Tato motorizace stála 17.000,-- Kč.

1935
Ve čtvrt na jednu ráno v sobotu před svatodušními svátky v roce 1935 vyhořel nový dřevěný domek manželů Linhartových čp. 144.

6. září 1935
Vyhořel dřevěný domek Františky Martínkové čp. 68. Oheň chalupu zcela zničil.

1936
V roce 1936 výměna motorizované (bývalé ruční) stříkačky za novou motorovou se silnějším motorem od firmy Smejkal Slatiňany za 20.600,-- Kč.

K nové stříkačce bylo zakoupeno starší nákladní auto za 61.000,-- válečných korun.

5. července 1937
Zapálil blesk střechu u paní Dvořákové na dolním konci čp. 34 (dnes Maulisovi). Střecha shořela.

16. května 1947
Ve 14 hodin chytlo maso v udírně u Aloise Kánského čp. 136 a mělo za následek ztrátu střechy na celém stavení.

24. dubna 1948
Zapálily děti maďarských rodičů, kteří bydleli u Jana Jánského čp. 53, v jeho zánovní stodole oheň, který záhy zachvátil celou stodolu, kůlny a chaloupku čp. 53. Odtud přeskočil oheň na stodolu a starou chalupu Josefa Jirsáka čp. 50. Všechny uvedené stavení lehly popelem, i když se k požáru dostavilo 12 požárních sborů, které však musely chránit před ohněm další čísla na malé straně, která začínala chytat.

1950
Do roku 1950 byly postaveny nové stodoly a o pouti, kdy se v hospodě tancovalo, blesk uhodil do nově postavené stodoly (majitel už ne Jirsák, ale jeho zeť Jaroslav Nejman čp. 50). Po dvou letech vzala tedy nová stodola za své a nadále již zůstala v troskách.

1962
V roce 1962 byla brigádnicky zhotovena sušárna hadic a postavena autojeřábem nová železná konstrukce.

23. září 1963
O půl čtvrté odpoledne vzplál oheň u Luboše Jánského. Po požáru zůstala jen jedna zděná světnice, chlév a stodola s poškozenou střechou.

V roce 1963 staré nákladní auto dosloužilo a bylo dáno do sběru. Ze státní požární akce obdržel sbor požárníků silný osobní pancéřový vůz zdarma o váze 45 q. Jak se ale někteří požárníci vyslovili, je pro svoji spotřebu zadarmo drahý.

1968
O posvícení v pondělí 9. září 1968 vznikl požár u Bašků čp. 94. Dům Miroslava Baška, místního velitele požárníků, který se tolik věnoval požární ochraně a výcviku dorostu, vyhořel kromě zděných klenutých místností úplně.

29. září 1970
Bylo pro velkou spotřebu a žádný úložný prostor prodáno osobní auto za 4.000 Kčs autobazaru v Hradci Králové a od vojenské správy Hradec byla odkoupena starší Tatra 805 v ceně 8.500 Kčs převodem kmenového jmění.

12. ledna 1971
Asi v 18 hodin vznikl požár v bývalé trafice nyní obývané Josefem Hrnčířem ml. Protože byl potok zamrzlý a rybníky daleko, hasilo se donášením vody a požárními přístroji. Oheň zlikvidoval až VPÚ Dobruška.

Vlivem špatného uskladnění se ocitla motorová stříkačka v havarijním stavu. Požární sbor podal rezignaci a jejím výsledkem bylo dodání stříkačky DS 16 po generální opravě v prosinci 1969, která se plánovala a má přijít do Rohenic a Pohoří pak dostane novou stříkačku. Tím byla stará stříkačka vyřazena 31. července 1969. Požární sbor Pohoří obdržel novou stříkačku PPS 12 s příslušenstvím 1. září 1971 a výše uvedenou předal do Rohenic 1. října 1971.

19. prosince 1972
Vznikl požár u Vojtěcha Kašpara čp. 176 v 17:20 hodin. V podkrovní místnosti se vznítila stěna a strop od kouřovodu.

2. října 1973
Vznikl požár ocelokolny JZD v Pohoří. Vzplál skladovák s 1500 q slámy a 300 q sena, mimo to zde byly uloženy různé stroje a vleky. Během čtvrthodiny se sjeli mimo místní požární sbor autocisterna Dobruška, sbory z Opočna, Českého Meziříčí a Pulic. Potom během několika desítek minut autocisterna z Rychnova nad Kněžnou, z Vamberka a dva vozy z Kvasin. Voda se musela dovážet fekály z řeky u Bohuslavic a do požární nádrže přivezeno přes 100 cisteren vody. Místní požární sbor střídáním směn zůstal na požářišti po 2 dny a noci. Kolem stojící objekty byly naštěstí uchráněny.

1979
Na jaře jsme provedli opravu požárního vozu T-805. V akci "Z" jsme se zúčastnili 20. dubna 1979 a 7. května 1979 brigády na nově budované místní tělocvičně. V roce 1979 bylo zakoupeno požární vozidlo ROBUR a byla započata příprava na jeho rekonstrukci.

1980
V roce 1980 byla zahájena adaptace hasičské zbrojnice čp. 47.

1983
Výstavba požární zbrojnice v neinvestiční akci Z. Údaje před rokem 1983 bohužel nejsou k dispozici. V roce 1983 pokračováno na vnitřních omítkách. V roce 1984 pokračováno v hrubé stavbě, vyzděny stěny, položen strop u druhého stání, elektrická instalace (provedl OPK Dobruška), podkladní beton podlahy. Většinu prací prováděla ZO SPO. Hodnota díla 32.000 Kčs, plánované náklady 18.000 Kčs. V roce 1986 na požární zbrojnici dokončena izolace stěn, proveden konečný nátěr obojích vrat a spojovacích dveří.

18. srpna 1983
V 16:20 vznikl požár stodoly ve dvoře Pulice. Pohořská jednotka hasičů se aktivně zásahu účastnila. Jenom na shořené píci činila škoda asi 50.000 Kčs. Stodola jako stavení byla odepsána.

1984
Výstavba hasičské zbrojnice

25. září 1985
Hořelo u bratra Jana Marka čp. 86. Shořel půdní prostor roubeného domku.

17. června 1986
položen sušák hadic, očištěn, natřen suříkem a vrchní barvou S 2013 (černý odstín), přemístěn za adaptovanou požární zbrojnici, postaven, zakotven a zabetonován do země. Práce prováděla ZO SPO.

1987
V měsíci červnu roku 1987 byla provedena demolice bývalé požární zbrojnice a skladu bývalé kampeličky. Hodnota likvidace dle rozpočtu činila téměř 25.000 Kčs. Likvidační práce prováděl OSP Dobruška ve dvou etapách. Nejprve byl shozen krov a po úklidu dřeva zbouráno zdivo.

V roce 1987 byl dokončen rozvod elektrické energie v druhé garáži požární zbrojnice. Práce v režii MNV provedl elektromontér Josef Nejman ml.

20. dubna 1988
Byla založena kronika SPO Pohoří - kolektivu mladých požárníků.

16. srpna 1989
Kolem 23:00 vznikl požár ocelokolny JZD Mír Dobruška středisko Pohoří, kde bylo uskladněno 24 vagonů kvalitního sena. Včasným zásahem nevznikly další škody. Bylo velice suché počasí. První zásah prováděl DVPS Pohoří, následoval útvar z Dobrušky. Dále byly u zásahu: útvar z Rychnova n. Kněžnou, DVPS Opočno, České Meziříčí, Pulice a cisterna JZD. Za DVPS se aktivně účastnili: Petr Vošlajer, Jaroslav Černý, Vratislav Izák, Miroslav Bašek, Zdeněk Franc, Miloš Matyáš, Josef Tošovský, Karel Mrštil ml., Jiří Vlášek, Martin Papš, Josef Šenkýř. Dále se aktivně účastnili další občané: Jiří Fiala, Karel Rejzek, Josef Dvořák, Jan Slezák, Josef Moravec (čp.12), Jan Kopecký, Karel Novotný. Ochranu skotu v blízkých kravínech zabezpečovali Ota Světlík, Jana Světlíková, Oldřich Kužel, Zlata Kuželová, Leoš Šír, Jaroslava Šírová, Zdena Moravcová, Šenkýřová. Při této činnosti se poranil Leoš Šír. Požár byl lokalizován druhý den v 7:00 ráno, kdy bylo vyvezeno všechno uskladněné seno volně na přilehlé pole, kde samo dohořívalo. 18. srpna ustaveny noční hlídky z poslanců MNV, členů PS VB a některých členů společenských organizací na čtyři noci do 22. srpna. Zvlášť byly ustaveny hlídky v objektu živočišné výroby JZD.

28. července 1991
Asi v 10:00 hodin došlo k požáru stohu slámy ve středisku živočišné výroby ZD v Pohoří nedbalostí pracovníků ZD P. Paulíka a Z. Charouze, kteří nakládali slámu traktorovým nakladačem. Došlo k zavalení traktoru slámou a ta se vznítila. Zásahu se zúčastnili útvary z Dobrušky a Rychnova nad Kněžnou, dále DVPS Pohoří, Pulice, Opočno a České Meziříčí. Pro silný SV vítr byl zásah náročný. Obec vzhledem ke směru větru nebyla ohrožena.

9. 3. 1996
Zasahovali jsme při požáru kolny u Žďárků čp. 13.

21. 4. 1996
Hořel les u Rašovic. Majitelce Dianě Šternberkové shořelo 15 ha lesa. Naše jednotka doplňovala vodu do cisteren. Zasahovala i letadla.17. 12. 1997
Hasili jsme požár na půdě u Bohdaských čp.39. Byl velký mráz. Požár byl uhašen v ranních hodinách.

23. 7. 1998
Průtrž mračen, která v noci ze středy na čtvrtek zaplavila východní čechy, zvedla
hladiny nenápadných řek Bělá, Dědiny a Zlatý potok během několika okamžiků
až o 3 metry. V Pohoří tato voda přetrhla povodňovou hráz a část vody z Orlických
hor prošla naší obcí, kde zasahovalo po čtyři dny těchto 15 hasičských sborů:
HZS České dráhy HK
VZHS Jaroměř
SDH Pohoří
SDH Nahořany
SDH Jezbyny
SDH Šestajovice
SDH Velichovky
SDH Zaloňov
SDH Bohuslavice
SDH Rasošky
SDH Smržov
SDH Jaroměř
SDH Zvole
SDH Rožnov
SDH Černčice
SDH Česká Čermná
V Pohoří bylo všemi jednotkami při povodňovém zásahu věnováno kolem 7000
hodin. Navíc ještě po 7 dní naši hasiči čerpali studně a sklepy.

24. 8. 2002
Další ničivé povodně zasáhly větší část České republiky a naše jednotka
byla vyslána do Dolních Beřkovic na Mělnicku. Tam jsme zasahovali
od 24. - 30. 8. 2002. Na odstraňování škod po povodních se podíleli tito členové:
Izák Vratislav, Kopecký David, Veselý Aleš, Kryštof Aleš, Čejp Jiří, Papš Martin,
Vlášek Jiří ml.

3. 1. 2003
Povodeň v Bohuslavicích. Čerpání vody ze zatopených sklepů.

14. 5. 2005
Požár u Bašků č.p. 3. Hořel půdní prostor. Příčinou požáru byly jiskry z komína.

24. 5. 2005
Přívalové deště zvedly hladinu řek. Naše jednotka čerpala zakalenou vodu ze šesti
studní a osmi sklepů místních obyvatel.

21. 6. 2005
Po nárazovém větru byly likvidovány spadlé stromy přes silnici a u rodiny
Šourkových.

10. 8. 2005
Účast na čištění místních rybníků u Kopeckých a u Stoklasů. Bylo použito kalové
čerpadlo.

5. 5. 2007
Požár na hřbitově, kde hořel hřbitovní odpad a od něhož začala hořet i márnice.
Tento požár založily v nedbalosti děti.

1. 3. 2008
Nárazový vítr, vichřice Ema. Likvidace spadlých stromů u Bohuslavic. Následky
byly odstraňovány 2 dny

29. 7. 2011
Povodně zasáhly celá luka a voda přetékala na několika místech přes hráz. SDH Pohoří ohrožená místa zahrazovali pytlema písku.

4. 10. 2011  cca 18:00 hodin
Požár na hřbitově, kde hořel hřbitovní odpad.
Požár byl založen neznámým pachatelem.

13. 2. 2012
Požár bytovky č.p. 183. Příčina požáru saze v komínu. Zasahovali profesionální hasiči z dobrušky a místní jednotka.